Jak jsem slíbila v přechozím článku, tak plním - připravila jsem pro vás přehled mých 30 dní dodržování Whole30. Rozhodla jsem se napsat týden po týdnu, jak mi šlo dodržování, vaření, co jsem pociťovala za změny a na konci článku vás čeká shrnutí, co mi Whole 30 přineslo a jakých jsem dosáhla výsledků. Tak jdeme na to!
1. týden: "Je to skvělý, tohle bude brnkačka!"
Jak jsem již psala, hned první dny jsem byla nemocná (chuďátko s rýmičkou). To mě ale nezabránilo Whole 30 začít. Někdo by si možná řekl, že počká až po nemoci, já to ale brala tak, že jsem si řekla "teď začínám a nic mě nezastaví". Já to totiž jinak neumím, buď po hlavě, nebo vůbec. Musím říct, že určitou výhodou bylo, že jsem první 3 dny měla čas na přípravu jídla, nemusela jsem nic jiného, než ležet a vařit. Musela jsem totiž jak blbec pořád přemýšlet, co budu jíst, co připravím z těch surovin, které mám v lednici. To je totiž malinko nevýhoda, musíte mít neustále plnou lednici - vajec, zeleniny a masa, protože těstoviny s kečupem vás nezachráněj, jelikož to nesmíte. První týden pro mě nebyl těžký na dodržování stanovených pravidel, spíše jsem nevychytala velikost porcí a celkem často jsem odpoledne mívala hlad. V knize se doporučují 3 jídla denně a nesvačit. Já teda většinou odpoledne svačila, ale jednalo se o ovoce nebo zeleninu. Nesportovala jsem, z hlediska nemoci a o víkendu se mělo jet na běžky, ale to jsem taky pro jistotu zrušila (ne, nebyla jsem líná, bála jsem se, že budu znovu nemocná, opravdu! :D).
2. týden: "Proč jsem se sakra do toho dala, tohle nezvládnu!"
Tento týden byl asi nejhorší. Za prvé - zdály se mi sny, že jsem omylem snědla něco, co je ve W30 zakázané. A jakmile pozřete něco, co je zakázané, musíte začít od začátku. Nových 30 dní. Zdál se mi třeba sen, jak žvýkám cukroví, cítila jsem tu chuť lineckého a najednou jsem si to uvědomila a okamžitě to vyplivla a pak jsem začala přemýšlet, zda se to počítá nebo ne a sama jsem sebe přesvědčovala, že tohle se teda nepočítá a že nemusím začínat znovu. :D Nejsem magor? Nejsem. Každopádně ve snu se to nepočítá, takže "uff". Dále jsem začala mít abstinenční příznaky na cukr a nedostatek sacharidů, na které moje tělo bylo do teď zvyklé. A to jakože hodně. Motala se mi hlava, bylo mi nevolno, byla jsem náladová (chudák přítel) a tak dále. Byla jsem na 2h badmintonu, hodinu na páse ve fitku, jedno cvičení na core a nedělní běžky 10 km skate stylem. Celkem aktivní týden, ale že bych se cítila nějak super, to se říct teda absolutně nedá.
3. týden: "Začíná mě to bavit, já to snad i zvládnu!"
Jsem v půlce! Hustý, ze začátku jsem nevěřila, že bych do půlky došla. Víte, znám sama sebe a vždycky, když jsem se rozhodla, že začnu držet nějakou dietu nebo "jen" začnu žít zdravě a nebudu do sebe cpát ty bílý housky a nutellu, přestanu pít a tak dále, nikdy mi to dlouho nevydrželo. Moje vůle je velmi veeelmi slabá a moje láska k jídlu velmi veeelmi velká. :) Ale tohle je něco jiného. Whole 30 má pevně stanovené hranice co můžete a co ne a na jak dlouho. A to, si myslím, mi hodně pomohlo. Prostě tohle teď 30 dní nemůžu a tečka. Přes to vlak nejede. Začala jsem si užívat to vaření (už jsem nevařila každý den, naučila jsem se připravovat jídlo dopředu- hurá!) a objevovala jsem nové suroviny (třeba takový celer nebo petržel, které jsem do teď jedla jen v mamčině vývaru = ostuda!). A chutnalo mi. Moc. Navíc množství jídla nebylo omezený, takže jsem tý zeleniny, masa nebo ořechů mohla sníst kolik jsem chtěla. A já byla celkem rychle a na dlouho nasycená, takže jsem se přestala přejídat. Opět jsem byla na badmintonu a v sobotu na běžkách, tentokrát 15 km.
Je mi skvěle a už nemám nejmenších pochyb, že bych nevydržela celých 30 dní. Příprava jídel se stala rutinou a přijde mi zcela normální, že nejím pečivo, těstoviny, uzeniny, mléčné výrobky atd. Nechybí mi to. Jen trochu sýry a luštěniny. Když vím, že nebudu jíst doma, jsem schopna si připravit něco s sebou " na cestu". Je totiž hrozně málo míst, kde si můžu koupit hotové W30 jídlo. Takže jsem se naučila být připravená. Začala jsem cvičit, chodím stále na badminton, víkendy trávím na běžkách. Nikdy mi nebylo líp. Zvládla jsem celých 30 dní poctivě a jsem na sebe hrdá. První den "bez pravidel", můžu si dát, co chci. Ale mně se nějak nechtělo, zatím stále pokračuji, jak kdybych stále W30 držela i když se chystám péct keto bread a paleo brownies. Konečně můžu i palačinky. :D Objednala jsem si hromadu ořechů, kokosovou a mandlovou mouku, čokoládovou hmotu a datlový sirup. Začíná mi nový život.
Shrnutí aneb cukr je ve všem
Program W30 bych doporučila všem. Opravdu všem, protože to je něco, co vás naučí vztahu k jídlu a budete nad ním jinak přemýšlet, bude vám záležet, co jíte a jaké to má účinky na vaše tělo. Já byla strašně překvapená, kde všude se nachází cukr. Že ho najdu třeba v hořčici jsem nečekala (Alnatura vyrábí bez) nebo v kvalitních uzeninách s 96% masa? Proč tam je cukr? Popřípadě se cukr ve výrobcích skrýval pod jinými názvy. Takže jsem našla pouze jednu jedinou slaninu, která vyhovovala W30 a velmi drahou kuřecí a krůtí šunku. Většinou jsem teda uzeniny nejedla vůbec. Co mě dalšího překvapilo bylo to, že jsem si koupila nakládané okurky, kukuřičky a sušená rajčata. No a co myslíte? Doma jsem se raději ještě podívala na složení a tam se mi do tváře vysmíval "cukr". Paráda. Takže jsem většinu času jedla opravdu jen zeleninu, maso (kvalitní, od řezníka), ořechy a ovoce. Nevadilo mi to, dalo se to připravit na tolik způsobů, že jídelníček byl pestrý a chutný.
Program W30 bych doporučila všem. Opravdu všem, protože to je něco, co vás naučí vztahu k jídlu a budete nad ním jinak přemýšlet, bude vám záležet, co jíte a jaké to má účinky na vaše tělo. Já byla strašně překvapená, kde všude se nachází cukr. Že ho najdu třeba v hořčici jsem nečekala (Alnatura vyrábí bez) nebo v kvalitních uzeninách s 96% masa? Proč tam je cukr? Popřípadě se cukr ve výrobcích skrýval pod jinými názvy. Takže jsem našla pouze jednu jedinou slaninu, která vyhovovala W30 a velmi drahou kuřecí a krůtí šunku. Většinou jsem teda uzeniny nejedla vůbec. Co mě dalšího překvapilo bylo to, že jsem si koupila nakládané okurky, kukuřičky a sušená rajčata. No a co myslíte? Doma jsem se raději ještě podívala na složení a tam se mi do tváře vysmíval "cukr". Paráda. Takže jsem většinu času jedla opravdu jen zeleninu, maso (kvalitní, od řezníka), ořechy a ovoce. Nevadilo mi to, dalo se to připravit na tolik způsobů, že jídelníček byl pestrý a chutný.
- zhubla jsem - konkrétně 4,6 kg, což mi přijde za měsíc skvělé číslo, ráda bych, aby se za další měsíc zdvojnásobilo a budu nejšťastnější na světě a spokojená sama se sebou (i když - to prý ženská není nikdy, uvidíme :D)
- přestala jsem mít nafouklé břicho - dříve jsem se po každém jídle nafoukla jako balón a myslím, že pokud bych se v MHD dožadovala volného místa pro těhotné, že bych nebudila žádné podezření, že nejsem v tom.
- nepřejedla jsem se - ani jednou. Takový to "dobrá večeře, ještě bych si něco dala" nepřišlo.
- přestala jsem užďibovat a chodit do špajzu - což jsem taky měla ve zvyku. A dost často a snědla jsem to, co jsem tam našla. Nezáleželo na tom, zda to byla čokoláda nebo piškoty. Vždy se něco našlo.
- přestala jsem chrápat - nikdy jsem nechrápala jako starej chlap, ale chrápala jsem, byl to takovej divnej zvuk. Po najetí na W30 se problém vyřešil a já si myslím, že to souvisí s tím, že jsem přestala jíst mléčné výrobky, které, jak je známo, zahleňují = pak lidi chrápou.
- konečně jsem se pořádně vyspala - rychle jsem usnula a nebýt toho, že přítel vstává v 5, tak bych se vyspala celou noc bez probuzení.
- poprvé jsem snídla steak - zní to divně? Vždyť snídaně je jídlo jako každé jiné, jen si každý pod pojmem snídaně představí vajíčka a housku se šunkou nebo ovesnou kaši s ovocem či "něco malého". Ne - snídaně má stejný význam jako oběd nebo večeče, take je jedno, zda posnídám steak nebo polévku.
A co teď?
A teď nezačnu zase jíst pečivo a všechny ty další "zakázané" potraviny. Nezačnu zase lenivě vařit jako každou druhou přílohu rýži nebo těstoviny (a tím myslím i kuskus). Co mi opravdu chybí a na co se těším jsou sýry. Otázkou je, jestli s nimi nebudu mít problém, ale věřím, že s těmi vyzrálými a tvrdšími ne. Těším se na parmazán nebo kozí sýr. Jogurt zkusím tučný, řecký. Mléko mi nechybí - je tolik alternativ a mně i víc chutnají. Ať už to mléko kokosové nebo mandlové. Což mi připomíná Nemléko, které jsem podpořila na HitHitu a cca ke konci měsíce si půjdu své první lahvičky vyzvednout a neskutečně se těším! Chci zkusit jíst i luštěniny, ty mám hrozně ráda a občas bych je chtěla do jídelníčku zařadit. Budu pokračovat jako paleo/primal stávník (s trochou výjimek). Samozřejmě, že když půjdu někam s kamarády, tak sklenkou vína nepohrdnu - jak už jsem si několikrát přečetla paleo/primal strávníci jedou 80/20 a to mi je sympatický. (80% jsou poctivý a nějakých 20% občas zařadí něco "paleo/primal nevhodného"). Chtěla bych i zkoušet různé recepty, mám už doma mandlovou, kokosovou mouku, čokoládovou hmotu, tuny ořechů a kokosu a těším se, až začnu experimentovat a péct, protože to mě baví a naplňuje.
Takže i vy, prostřednictvím blogu, budete moci číst o zdravějším životním stylu, který jsem díky Whole 30 objevila.
Léňa
Žádné komentáře
Okomentovat
Děkuji za každý komentář!