Matěj ráno zase vstával dřív a šel dolů do lyžárny připravit běžky na dnešní výjezd. Já ho vstát slyšela, ale nebyla jsem schopná se pohnout, natož otevřít oči. Včerejších 40 kilometrů jsem cítila v celém těle. A když jsem si představila, že nás čeká zase vyjížďka, zavrtala jsem se hlouběji do peřin a odmítala vylézt. Když se vrátil mistr servisman a vzbudil mě podruhé, byla jsem hodně nevrlá Lenka. Ale pomyšlení na snídani mě z tý postele dostalo celkem rychle. Jídlo, chápete. :D
 |
Ale vždy s úsměvem! :) |