Norsko - Den 5 - Po hřebenu a srázu do Eidfjordu

V noci se několikrát budím. Strašně fouká vítr, celej stan se hejbe a já mám strach, že odletíme a probudíme se v jezeru, který je pod náma. Snažím se usnout, ale moc to nejde. Když svítá, vylézám ze stanu a jdu na záchod. Je nádhernej východ slunce. A větrno. Hotel Větrné Terasy nezklamal.

Výhled z našeho stanu na ubytko ostatních

Jsem rozbitá, všechno mě bolí a dnes nás čeká další několikakilometrová cesta s krosnou na zádech. Ostatní už jsou taky vzhůru, tak vaříme čaj a ovesný kaše. Mažeme paštiku na poslední zbytky sucharů a užíváme si to. Koukáme na mapu a David nám ukazuje, kudy zhruba půjdeme a kam máme dnes dojít. Směřujeme do Eidfjordu, kde si zase někde postavíme stany a druhý den se autobusem přesuneme do Bergenu, odkud pak další den budeme odlétat do Prahy.

Ta zelená stříška nahoře je náš stan!

Balíme spacáky a stany, oblíkáme se trochu víc, než včera, protože se ochladilo a stále mírně pofukuje vítr. Vyrážíme a je příjemný, že jdeme zatím pořád po rovině a evidentně po „turistické“ stezce, protože přecházíme jeden dřevěnej most za druhým. Je to fajn, kecáme a bolest zad tak nějak nevnímám.

Horská voda, zelený pláně, modrá obloha

...a zasněžený vrcholky v pozadí

Je skoro čas oběda a před námi je celkem strmej kopec. Rozhodujeme se, že vylezeme nahoru a najíme se tam, za odměnu. Nápad to byl dobrej, protože jsme za 1) byli celkem rychle nahoře a za 2) jsme obědvali s úžasným výhledem. Co mi hodně pomohlo byly různý sladkosti od ostatních. Já si jich moc nebrala a už jsem všechny zásoby snědla a tak jsem byla fakt vděčná, že se rozdělili. Jdeme zase prakticky rovně, nacházíme se na hřebenu.Docházíme k nejvyššímu bodu - Store Ishaug, kde se fotíme.

Poslední fotka v takovýhle výšce

Teď už nás čeká jenom sestup. Těším se, že to bude už jenom z kopce, ale už za půl hodiny nadávám. Sestupy jsou docela náročný na kolena. Občas musíme přejít přes potok, takže jsem ráda za svý skvělý boty. Musím fakt uznat, že pokud se chystáte někam na túry do hor, na botech nešetřete a ani si je nepůjčujte. Potřebujete bytelný, pevný, kvalitní nepromokavý boty, který si předem prošlápněte. Já to udělala na třídenním výletě po Šumavě, kterej jsem absolvovala před Norskem.

Nabalená jak pumpa

Sestupujeme a jak se otepluje, je kolem dost hmyzu. Používáme náš černobylí repelent a jdeme dál. Po pár hodinách jsme dole. Je před námi silnice. Jsme v civilizaci. Máme hlad a tak si sedáme do trávy u cesty a jdeme jíst. Vybaluju konzervu s rybičkama z Kauflandu. Strašně mi to chutná a cpu se jak kdybych tejden nejedla. (Zn. Otesánek.)
Po vydatném obědě pokračujeme po cestě směr Bergen. Nabíráme v potůčku poslední vodu, protože nevíme, kde bude možnost další nabrat a hned vedle ve stráni trhám jahody. J-A-H-O-D-Y. Mňam.

V Norsku hodně lidí cestuje karavanem, můžou tak zastavit tam, kde chtějí

Míjí nás fakt pár aut a k našemu překvapení jedno zastavuje a ptá se, zda nechceme někam odvézt. Norsko. Co víc k tomu říct. Moc děkujeme, ale říkáme, že to zvládneme pěšky. Hrozně nás to potěšilo. Jdeme, tlacháme, kocháme se přírodou, která i tady dole je nádherná. Hned vedle cesty je řeka a my víme, že jdeme dobře - ke fjordu. Nacházíme minipláž (jak jinak to nazvat nevím, ale nepředstavujte si písek a palmy, je to prostře vstup do vody) a chvíli polemizujeme, zda se chceme koupat. Nakonec to vzdáváme a jdeme dál. Je to zdlouhavý, bolí mě pravá noha a už nemůžu.Vidíme zastávku, jdeme se podívat, zda nejede nějakej autobus, ale bohužel ne.

Takhle se žije v Norsku a já chci taky!

Potkáváme krásný domečky, kravičky a ovečky. Snažíme se udržet si dobrou náladu a vtipkujeme. Kolem čtvrté hodiny odpolední docházíme do Eidfjordu. Začínáme hledat místo na stan, když v tom vidíme šipku na camping.

Vstup do campingu

Jdeme se tam tedy podívat a zjistit, kolik tam stojí "ubytování". Jelikož je to za stan asi 100 Kč na osobu, rozhodujeme se tam zůstat. Je tady totiž sprcha, kuchyňka a elektřina. Platíme na recepci a jdeme rozdělávat stany. David s holkama jdou hledat obchod. Objednávám si KitKat, Kinder Bueno a PIVO. Je mi jedno, kolik bude stát.
Když už máme postaveno, vracej se s docela velkým nákupem. Našli super sámošku a pivo nebylo ani tak drahý. Zhruba 70 Kč. Nechávám si ho k večeři a s klukama dostáváme nápad, že bychom se mohli jít vykoupat do fjordu. Kdo totiž může říct, že se vykoupal ve fjordu? Převlíkáme se do plavek a jdeme. Týna zabalená v bundě nás jde akorát fotit.
Už když vstupuju nohama do vody, přestává se mi chtít. Je to studený, děsně studený. Kluci říkají, že na 3 skočíme. Raz.. dva... Tři... Zavírám oči a vrhám se do vody. Dělám asi čtyři tempa a řvu jak pavián (jako pavián musím i vypadat, po 4 dnech v horách). Plavu asi 15 sekund, pak mizím z vody a balím se do ručníku. Šílenost. Naštěstí jdu hned do horký sprchy.

Norská příroda je prostě úžasná

Tohle mi hrozně připomíná film Great Gatsby

Vaříme si večeři, dělám červenou čočku a maso z konzervy. Konečně teplý jídlo. Čočka je sice trochu nedodělaná, ale mně to vůbec nevadí a cpu se. K tomu piju norský pivo, někdo z kluků vytahuje i tvrdší pití. Stmívá se a nám je krásně. David zjišťuje v kolik nám jede zítra autobus, aby jsme stihli vstát, nasnídat se a sbalit si. Kolem desáté hodiny zalejzám do spacáku a těším se, jak se konečně pořádně vyspím. Stan je totiž na úplně rovný zemi a nefouká vítr, ani není zima.

Léňa