Snídaně. První jídlo dne. Někdo tvrdí, že nejdůležitější. Naopak, někteří lidé nesnídají vůbec a někteří to dělají dokonce záměrně! (Jako vážně si nechají ujít jídlo?) Nesnáším vstávání, ale miluju snídaně. Za sebe musím říct, že večer jdu spát s myšlenkou na snídani. Možná to je proto, že vím, co budu mít, jelikož se snažím si snídani vždycky připravit, abych ráno neměla spěch. A co si budeme povídat, když se nenajím, jsem vcelku nepříjemná osoba, takže za mě určitě - snídat. A hodně. Hodně moc. A když už hřešit, tak právě na snídani. Za prvé - začnete příjemně den. Za druhé - nějaký ten cukr stihnete přes den pohodlně spálit. A co jsou moji snídaňoví šampioni?
Kdo by neznal mug cake - smícháte suroviny v hrnečku, dáte do mikrovlnky a za minutu máte voňavý skvost ke snídani. Já párkrát ten klasický z vloček, který vídám všude na instagramu či facebooku zkoušela a řeknu vám, že za mě teda ne. Ať jsem zkusila jakýkoliv recept, vždycky z toho vzniklo "cosi" podivné konzistence, vůně i chutě. Tak jsem se mug caku a tím i rychlé snídaně vzdala. Když jsem přešla na paleo stravu hledala jsem různé alternativy ke snídani a narazila tak na paleo mug cake. A dala jsem mu šanci. A zamilovala jsem se! Tady máte recept...
![]() |
Vypadá jak vypadá, ale chutná výborně :) |
Obligátní pondělí otázka mých kolegů "Jaký byl víkend?" mě vnukla myšlenku napsat tenhle článek. Protože víkend byl famózní a já byla na běžkách. Zase. Teda - po čtvrtý. A musím konstatovat, že jsem si běžky zamilovala i za takhle krátkou dobu. Jo, když jsem byla malá (nebo mladá?), tak jsem na běžkách párkrát stála. A ani za mák mě to nebavilo. Jezdilo se klasicky a ještě na šílených prknech. Teď jsem se naučila "bruslit" a běžky mám lehký jako pírko.
![]() |
"Moje" Atomic krásky |
Jako malá holka jsem četla skoro pořád. Bylo mi zhruba 8, když jsem si nechala zřídit svoji pvní průkazku do naší knihovny na vesnici, která byla otevřena dvakrát do týdne a knížky půjčoval úžasný starý pán, ze kterého jsem měla jistý respekt. Potají jsem večer četla s baterkou pod peřinou, když už jsem měla dávno spát. Jen jsem přišla ze školy, otevírala jsem knížku a hltala každý řádek. Narozeniny, svátky, odměny za vysvědčení - to byly skoro vždycky knížky a já neprotestovala. Vydrželo mi to až do konce střední školy. Povinnou literaturu jsem četla ráda, navíc jsem si půjčovla i ostatní knížky, které nám naše češtinářka doporučovala. (Myslím, že jsme byla jedním z nejaktivnějších členů naší malé knihovny! :D) Nástupem na vysokou jsem bohužel ze zábavných knížek musela přejít ke čtení skript a už nezbývalo tolik času na číst něco jiného než učebnice. Sem tam jsem nějakou knížku přečetla, ale už to nebylo takové. Teď už ale zase čas mám a tak čtu. V metru, v autobuse, tramvaji (občas při chůzi a u toho narážím do lidí, sloupů, zábradlí a zakopávám na schodech) a taky doma, před spaním. Televize mě prostě nějak netáhne.
Ráno jsem si připadala jak malý dítě, který musí po prázdninách do školy. Strašně se mi nechtělo vstávat a k tomu ještě balit! Dnes letíme domů. Na jednu stranu se těším, že se konečně dospím a ulevím svým uchozeným nohám, ale na druhou stranu bych tu zůstala, klidně měsíc, dva. Řím JE nádherný město (ano, má určité mínusy, ale které město či stát na světě ne?), a proto bych tu klidně strávila víc času. Ale takovýho toho neturistickýho času. Kdy bych ráno vstala, udělala si kafe, na balkoně, který trčí do vnitrobloku četla knížku a snídala, pak se vydala do knihovny nebo se podívat někam jinam. Procházela bych trhy, kupovala italský jídla a suroviny, večer si šla zaběhat. Takováhle dvouměsíční kúra by se mi líbila. Nicméně jsem pracující občan a tak musím domů. Někdy je ten svět strašně nespravedlivej.
Nabídka ryb a mořských potvůrek na místním trhu |
Chcete dobrý a rychlý recept na něco zdravýho, čím můžete pohostit návštěvu, která neholduje zdravý stravě, ale za tohle vám urve ruce? (A nebo to radši snětze sami, protože o tenhle dezert se nebudete chtít dělit...)
Jak jsem slíbila v přechozím článku, tak plním - připravila jsem pro vás přehled mých 30 dní dodržování Whole30. Rozhodla jsem se napsat týden po týdnu, jak mi šlo dodržování, vaření, co jsem pociťovala za změny a na konci článku vás čeká shrnutí, co mi Whole 30 přineslo a jakých jsem dosáhla výsledků. Tak jdeme na to!
Příchod nového roku je pro mnohé určitý bod začátku - ať už se zdravým stravování, skoncováním se zlozvyky nebo jen předsevzetím více číst. Většina lidí považuje pomyslnou čáru za starým rokem jako takový "konec" a prvního ledna se postaví na start a dělá to, co si řekl, že bude dělat jinak/nově. Znáte to - začnu na Nový rok. Začnu v pondělí. Začnu v novém měsíci. A tak dále. (Otázkou je, komu to vydrží a jak dlouho. Prý už 10. ledna 7 z 10 lidí své předsevzetí poruší.) Ani já nejsem výjimka a tak jsem si leden vybrala jako měsíc, kdy zkusím Whole 30, o kterém už dlouho přemýšlím, poprvé jsem o něm četla zhruba před dvěma lety a vzpomínám si, že mi to přišlo šílené. Pokud nevíte, co tyto dvě slova znamenají a slyšíte je poprvé, tak bych vám doporučila si přečíst knihu "Jídlo na prvním místě" od Dallase a Mellisy Hartwigových, kde najdete spoustu užitečných informací o jídle a vztahu k jídlu. Nebo jednodušeji - zapátrat po internetu, kde je spousta článků (v různých jazycích).
Zjednodušeně Whole 30 znamená vyloučit na 30 dní z jídelníčku potencionálně škodlivé potraviny, to znamená cukr, mléko a mléčné výrobky, luštěniny, výrobky z pšenice, žita, ječmene a dalších obilovin, luštěniny, alkohol atp. Prakticky měsíc jíte jen maso, ryby, mořské plody, vejce, zeleninu a ovoce, ořechy, semínka a různé druhy olejů. Další informace jsou k dispozici na stránce paleosnadno.cz - konkrétně přímo zde, takže se nebudu více rozepisovat. :)