Řím - Den 4 - Na tržnici a domů

Ráno jsem si připadala jak malý dítě, který musí po prázdninách do školy. Strašně se mi nechtělo vstávat a k tomu ještě balit! Dnes letíme domů. Na jednu stranu se těším, že se konečně dospím a ulevím svým uchozeným nohám, ale na druhou stranu bych tu zůstala, klidně měsíc, dva. Řím JE nádherný město (ano, má určité mínusy, ale které město či stát na světě ne?), a proto bych tu klidně strávila víc času. Ale takovýho toho neturistickýho času. Kdy bych ráno vstala, udělala si kafe, na balkoně, který trčí do vnitrobloku četla knížku a snídala, pak se vydala do knihovny nebo se podívat někam jinam. Procházela bych trhy, kupovala italský jídla a suroviny, večer si šla zaběhat. Takováhle dvouměsíční kúra by se mi líbila. Nicméně jsem pracující občan a tak musím domů. Někdy je ten svět strašně nespravedlivej.

Nabídka ryb a mořských potvůrek na místním trhu

Uf, dost filozofování, vstáváme! Balím spacák a toaletní potřeby a mám pocit, že se opět moje zavazadlo zmenšilo a věci zvětšily. Tohle se mi stává pokaždý, když odněkud odjíždím. Posnídaly jsme citronovou bábovku, kterou nám upekla Hanka a dle jejich slov je to první upečená věc, co se jí podařila, jelikož na jejich troubě jaksi chybí označení stupňů. Dopoledne jsme měly ještě volno, autobus na letiště odjížděl kolem poledne, tak jsme vyrazily na trhy. Opět byl nádherný slunečný den a já stále překonávala touhu letadlo zmeškat a zůstat tady. (Co na tom, že nemám kde bydlet a musím do práce.)

Na trh jsme došly do pěti minut a byl to opravdu takový ten klasický italský trh, teda aspoň já si ho takhle představuju. Obrovská zastřešená plocha a uvnitř jeden stánek vedle druhýho s různorodým zbožím. V jednom stánku mořské potvory a hned vedle drogerie? Ano, přesně tak. Spousta oblečení (i padělků), kabelek, batohů, bot, závěsů, záclon, čistítích prostředků, masa, ořechů, ovoce, zeleniny, pochutin, pečiva, stánek specializující se na košťata, smetáky a kartáče, dále dřevěné figurky všech tvarů i velikostí, nepřeberné množství hodinek, náramků, náušnic, plesové šaty, kvádra, košile... no a do toho všeho na sebe italové pokřikovali a mezi náma běhaly děti a hrály fotbal. Konečně ta pravá Itálie! :D

Mě nejvíce samozřejmě zajímaly stánky s jídlem, kde jsem pozorovala exotické druhy ovoce a zeleniny, ale i mořských plodů či masa, salámů a sýrů. Jakmile jsem se u stánku zastavila, už se mě prodavač ptal, co mi může nabídnout. No, klidně bych si koupila kilo krevet, ale smí se to vyvážet? (Což vývoz, ale smrad z mého kufru by možná budil podezření, že pašuju mrtvolu.) Koupila jsem si teda akorát nějakou bagetu na cestu domů a vyrazily jsme k domovu pro kufry a pak na autobus, který nás doveze (snad, víme jak to v Itálii chodí) na letiště.

I odjezd autobusem byl poněkud adrenalin, opravdu mají Italové ve všem zmatek. Nevěděli, který autobus pojede na které letiště a ještě jsem měla podezření, že prodali více jízdenek, než bylo míst na sezení. Rozloučily jsme se s Hankou (ještě jednou moc díky za všechno!) a pak  jsme se s Katkou rozdělily, já šla zabrat místa, Katka naložila zavazadla do určeného prostoru. Pak už se nic extra nestalo, na letišti jsem utratila poslední drobáky a čekaly jsme v maličké hale na odlet. To, že jim nefungovaly reproduktory a neustále chrčely jsem už ignorovala.

Po vzletu se mi podařilo zachytit Řím jako na dlani - po detailním zkoumání fotografie je možné najít Pantheon či Vatikán:

Výhled na Řím z letadla

Výlet to byl krásnej. Řím byl krásnej. Klidně by tam člověk mohl strávit víc dní, protože to množství kostelů je nepřeberný. Pro člověka jako já to ale stačilo a já si užila Itálii se vším všudy - s kamarádkama, vínem a pivem, jídlem a samozřejmě i nějakýma těma památkama.

Tady se můžete ještě podívat na záběry, které jsem tam pořídila:

Léňa