Foodparade 2017

by - pondělí, září 04, 2017

Letošní festival jídla Foodparade jsem si za žádnou cenu nechtěla nechat ujít. A tak, i když jsem musela v pátek do svýho rodnýho města, v sobotu jsem v sedm večer nasedala na vlak do Prahy, abych druhý den ráno mohla hrdě vykračovat s foťákem na krku směr Trojský zámek. Na Italské jsem se sešla s Lukym a Bedřichem, kteří mě vyzvedli autem (za což jim patří nesmírně veliký dík, přijeli jsme tam jako hvězdy) a před branou do zámku jsme se potkali s vysmátou Viky, která si kvůli mé hlouposti musela kupovat lístek (ještě jednou promiň!).
Hovězí burger z PUTICA Bistro a Trojský zámek
Na pokladně mě opáskovali zlatým náramkem (asi abych si připadala líp, jiný výhody to nemělo, nicméně děkuji Pepovi za jeho V.I.P vstup) nabila si 20 CHEFů (=400 Kč) na čip a hned jsem se začala shánět po kafi a kroblize z Oh Deer Bakery. Tu kroblihu, nebo taky cronut mi první ukázala Ivanka na instagramu. A potom, když jsem ze sobotních instastories viděla, že si ji tam všichni kupují, musela jsem ji mít. Tu s nutellou uvnitř, čokoládou nahoře, posypanou lotuskama. Viky si dala marmeládovou s pistáciemi a Luky s burákovým máslem. K tomu Flatt White z Kavárny co hledá jméno a už jsem nic jiného nepotřebovala. Samozřejmě se naše první zastávka neobešla bez zběsilého focení a mého prvního (a dnes posledního) vylezení na židli kvůli fotce. Od vedlejšího stolku (od slečny v chlupatých bačkůrkách) jsem teda zahlédla divné pohledy, ale mému doprovodu bylo jasné, že budu všechno tisíckrát fotit, takže mi to ještě na stoleček krásně naaranžovali a nejedli, dokud jsem nepořídila uspokojivý počet fotek. Krobliha mě totálně nadchla a stálo za to začít můj cheat day něčím takovým. Croissantové těsto bylo lehké, nadýchané a krásně máslovité a nutella je láska, takže jsem s výběrem nešlápla vedle.
Ten nejlepší cronut! Nebo krobliha!
S plným břichem jsem s nadšením sešla schody a začala obhlížet stánky a plánovat si, co si všechno dám. Chtěla jsem si tenhle nádhernej slunečnej den užít na 100 %. Jako první jsme prošli areál, abychom měli představu, kde co je a pak jsme zamířili ke stánku Aperolu Spritz, kde jsme si za příjemné 3 CHEFy koupili Aperol a Viky hned vedle roséčko.
Aperol Spritz
Nebyl to první, ani poslední Aperol dneška. Ale byl skvělej. Při procházení mezi stánky jsme si všimli mixéru, ve kterém se něco míchalo a to vytvářelo takovou ledovou mlhu. To něco byl melounový sorbet s vodkou od Forbidden Taste. Další, co si tahle "restaurace" připravila, bylo tajné pětichodové menu uprostřed keříkového bludiště. Nahlásili jsme se na 12:33 a nemohli se dočkat. Už jen takhle z dálky to vypadalo báječně.
Jelen, který hlídla vstup do "bludiště" a zahradní restaurace Forbidden Taste
Než jsme se dočkali půl jedné, tak jsme se ještě zastavili u stánku Rolls Bros, kde připravovali ty slavné rolované zmrzliny. Chvíli jsme to pozorovali a točili na instagram, ale za 6 CHEFů mi ten jeden kelímek přišel trošku předražený. Pokud jsem správně koukala, týpek naházel na mrazící desku ovoce (jahody a banány), nalil na to smetanu a celé to rozdrtil špachtlí. Následně tuto směs na desku rozetřel a naroloval špachtlí do požadovaného tvaru. Pak ty ruličky polil vybraným topingem - čoko, vanilka, karamel...
Rolovaná zmrzlina od Rolls bros
Rolovaná zmrzlina od Rolls bros
Čekání jsme si zpříjemnili opět u stánku Aperolu, kde jsme využili i jejich lehátka. Já jsem se svým foťákem a neustálým zaostřováním musela vážně vypadat divně. Když naše debata sklouzla k tomu, kolik jsme nejvíc dostali na instagramu lajků, říkala jsem si, že ti lidé vedle nás si musí myslet, že jsme vážně ujetý.
Já s mým kamarádem Lukym
A pak už nastal čas se přesunout k bludišti a Forbidden Taste. Bylo to nejlépe utracených 20 CHEFů a nejúžasněji strávených 20 minut ve společnosti party FT a božského jídla. Naprostý vrchol gastronomie. A to až tak, že jsem se rozhodla o tom napsat samostatný článek, protože bych vám ráda popsala všechny chody, které jsme měli a jak probíhalo oněch 20 minut. Takže "stay tuned" nebo jak se to dnes říká, článek o Forbidden Taste bude následovat. Update - článek zde.
Stánek Vnitrobock
Pohled od kašny
Já a Viky
Pak jsme hledali stánek Vinohradského Parlamentu, protože my přece nebudeme používat mapu. Naštěstí areál nebyl zase tak velký, takže na třetí pokus se to podařilo a Luky si dal hovězí ořech s bramborovou kaší. Postavili jsme se ke stolečku a začali jsme ochutnávat asi to nejlepší hovězí maso, který jsem kdy jedla. Ořech jsem měla vlastně poprvé a rozhodně ne naposled. Byl naprosto precizně udělaný, nakrájený na tenké plátky a jemná bramborová kaše se k němu naprosto hodila.
Ořech se špekem a bramborovou kaší z Vinohradského Parlamentu
Kluci nás bohužel kolem třetí hodiny opustili, ale já jsem to chápala, jeli si totiž koupit to nejkrásnější zlaté světlo do nového bytu. My jsme ale s Viky pokračovaly v nezřízeném obžérství. Jestli se ptáte, zda jsem nebyla už přejezená, tak nebyla. Každého jídla byla vždy mini porcička, aby toho člověk mohl ochutnat co nejvíc. Další na řadu přišel burger - z hovězího masa a se slaninou. Z PUTICA Bistro. A byl naprosto božskej, skvostnej, famózní a kdo ví jakej ještě. A to říkám já, holka, která za svůj život už snědla něco burgerů.
Hovězí burger z PUTICy
Následovala restaurace Puzzle Pasta (která patří k restauraci Puzzle Salads) a jejich domácí Tagliatelle s telecím sous-vide, zelenými fazolemi, smetanou a dýňovými semínky. Saláty od nich si kupuju celkem často, jedna pobočka totiž sídlí přímo v budově, kde pracuju, takže ty jsem ani na festivalu neměla v plánu ochutnat. Těstoviny však byly skvělé, domácí a čerstvé, přesně tak, jak mají být. Myslím si, že by si i Ital pochutnal.
Těstoviny z Puzzle Pasta stánku
Bylo fakt vedro, chvílema jsem měla strach, že budu mít úžeh, takže jsme se pak rozhodly, že se půjdeme schladit ke stánku Mattoni, kde míchali různé nealkoholické koktejly. Já byla hrozně nerozhodná a nevěděla jsem, co si mám dát, proto jsem si nechala od baristy poradit - sladké nebo ne? Říkám, že spíš ne. Tak mi udělal zázvorový drink, který mírně štípal, ale byl vynikající a velmi osvěžující. Viky zvolila sladkou variantu se skořicí.
Nealkoholické míchané drinky z Mattoni baru
Další zastávkou byl stánek Burgerbar.cz. Ze třech nabízených burgerů jsem vybrala Trhaný vepřový burger za 5 CHEFů. Byl sice maličký, ale to nám vůbec nevadilo, na ochutnání to stačilo. Musím se ale přiznat, že jsme měla chuť jít si hned pro další, protože byl taky naprosto úžasný. Maso bylo chuťově vyvážené a nasládlá domácí bulka ho krásně doplňovala. Měla jsem zálusk i na ten jehněčí, ale na ten si doufám zajdu přímo do restaurace na Praze 6.
Grilování masa v přímém přenosu
Nabídka burgerů v Burgerbar.cz
Náš krasavec - trhaný vepřový burger
Ve chvíli, kdy jsme s Viky burger dojídaly, jsme si uvědomily, že jsme dneska vlastně neměly (kromě snídaně) žádnou sladkost. Nic ze sladkých stánků. Začaly jsme přemýšlet, co nás při procházení areálem zaujalo a já chtěla zmrzlinu z Créme de la Créme a Viky čokoládový dort s malinovou zmrzlinou z Vinohradského parlamentu. Rozdělily jsme se, já si stoupla do fronty na zmrzlinu a Viky běžela pro dortík. K mé smůle si osoba přede mnou koupila poslední kopeček pistáciové zmrzliny a já se tak rychle musela rozhodnout, kterou zmrzlinu si dám. Nakonec jsem si nechala poradit a koupila jsem si arašídovou se slaným karamelem (vegan a bez cukru - upřímně ale byla sladká šíleně). Možná to bylo ovlivněné mým zklamáním, že jsem neměla pistáciovou, ale tahle zmrzlina mě zase tolik nenadchla. Samozřejmě byla dobrá, ale já čekala ještě trochu něco víc. Musím si zajít přímo do jejich provozovny na jiné druhy. Oproti tomu ten čoko dort byl naprosto famózní - sladkost čokolády doplňovalá ostrá chuť malin.
Arašídová zmrzlina se slaným karamelem
Čokoládový dortík s malinovou zmrzlinou
Tohle byla tedy ta sladká tečka za festivalem, Viky mě opustila a běžela na vlak a já jsem se přesunula do Nikon stanu, kde mě čekal kurz focení jídla. Pozvánku jsem našla na stránkách Foodparade někdy minulý týden a ihned jsem se na kurz přihlásila. Po zaplacení poplatku mi přišel email, že kurz stojí jen 100,- Kč a zbytek mi bude vrácen. Takže to bylo opravdu za hubičku. A navíc - kurz byl super a zase jsem se posunula ve focení trochu dál. Školitel byl opravdu profík v oboru  a bylo vidět, že ví, o čem mluví. Hltala jsem každé slovo, psala si poznámky a pak vše zkoušela v praxi na připravených jídlech - mušle Sv. Jakuba, mini Pavlova a burger.
Nikon škola focení
Mušle Sv. Jakuba
Pavlova
Hamburger
Kurz trval skoro do sedmi a areál se zavíral v osm. Sice jsem ještě na čipu měla nějaké CHEFy, ale už jsem byla úplně vyřízená. Nasedla jsem tedy na 112 a jela domů. Festival Foodparade byl zatím nejlepší festival jídla, na kterém jsem byla. Perfektně zorganizované, obrovský výběr restaurací, všude čisto, žádné fronty, jídlo podávané na skleněných talířích, spousta odpočívacích zón a možnost různých workshopů. Cenově byl festival spíše jeden z levnějších. Utratila jsem sice spoustu peněz, ale jednotlivá jídla nebyla vůbec drahá. Pořadatelům skláním velkou poklonu a těším se na příští rok!

Léňa
Stánek Entréé Restaurant
Příprava jídla v Entréé Restaurant
Žebra od Entrée Restaurant
Víno, Prosecco, Aperol...
Meloun bomb a dortíky
Program pro děti
Meloun bomb
Asijské menu
Víno stánek
Avocado x Street Bistro
Avokádo x Street Bistro
Rémy Cointreau
Pohled na stánky a Trojský zámek
Pokud byste našli chybu, prosím, napište mi to. Snažím se po sobě vše kontrolovat, ale nikdo není neomylný.
Veškeré fotografie podléhají autorskému zákonu a mohou být šířeny pouze s vědomím autora.

You May Also Like

2 komentářů

  1. Krásný článek i fotky. Normálně se mi sbíhají sliny :D těsím se na další článek o jídle.

    OdpovědětVymazat
  2. Mňam! Skvělý článek a fotky. Nejraději bych ochutnala všechno :)

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář!